Rozjímej 3 (texty z knihy Skrze mne)



Nevzdávej se

Někdy moudře ustup, opusť svůj názor či přeruš svou snahu, ale usiluješ-li o prospěšné, nevzdávej se, ani když stojíš na prohry prahu. Nevzdávej se. Nikdy není od Tebe očekáváno a na Tebe naloženo víc, než dokážeš splnit a nést. Jsi pouhý, ale zároveň nenahraditelný prostředník tam, kde ses narodil, žiješ a kde máš jiným sloužit i spokojeností kvést.

Jeden strom v dobré půdě na příznivém místě roste, je lidem na očích a stínem své koruny jim dává ve vedrech blaho prosté. Semínko jiného v těžké půdě vzklíčí, deficit slunce a živin jeho růst omezuje a ničí. Ale i tento strom se vyrůst a být užitečným snaží, v obtížných podmínkách košatí a lidi, kteří se pod ním zastaví, také energií doplní a pohodou oblaží.

Život není peříčko. Uklidnit vztahové bouřky a nastolit pohodu se nepodaří vždycky, stejně jako duchovní vzestup nepřichází bezpracně a automaticky. Nezvládnutá těžká zkouška Tě mnohdy do víru minulých událostí vrátí, opětovně se učíš správně reagovat a ostatním adekvátně pomáhati. „Propadnutí“ přijmi a zopakuj si učivo, které bylo Tebou zatím málo pochopeno. Neprotestuj, nevzdávej se a trpělivě si buduj ve společnosti dobré jméno.

Často mnoho dní kvůli spoustě mraků neuvidíš na obloze sluníčko, občas přijde období sucha a dlouho ani kapku vody nesešle rostlinám a půdě nebíčko. Následně přijdou dešťové srážky tak veliké, že způsobí povodně, jimi zasažení občané se modlí, aby déšť ustal, bojem s vodou jsou unavení a ospalé plačící oči mají raději rukou zakryté. Vše časem pomine a změní se, vše ke snesitelnému normálu vrátí se. Po chmurných dnech slunce vyjde, po období sucha konečně spásný déšť přijde. Jindy provazy vody padat na zem přestanou, voda rozlitá po krajině ustoupí a dny odstraňování škod a úklidu nastanou.

            Všechno se vždy nějak vyřeší, obvykle s jistými ztrátami a potížemi, což je pochopitelné, avšak situací dotčené lidi to nijak netěší. Hlavní je nevzdat se, v pozitivní obrat doufat a pořád se přiměřeně snažit. Když si zpěvem či hovorem s Bohem udržíš optimistickou náladu, karta se určitě brzy obrátí a začne se Ti dařit. K dobrému a pozitivně myslícímu člověku přichází na radu a pro pomoc postupně víc a víc lidí, a život zvládá snáze, než pesimisté a škarohlídi.

Nevzdávej se. Kdo se vzdá a výzvy událostí neřeší, svých potíží se nezbaví ani neumírá, jenom si život ještě víc zkomplikuje, starosti přidělá i svým blízkým a jejich dobře míněným radám se vzpírá. Nevzdávej se, vždyť účinnou pomoc vedle sebe neustále máš a pouze na Tobě záleží, jak pozorně ji budeš vnímat a nakolik na její rady dáš. Nevzdávej se, neboť na nesení svých trápení a křížů nejsi nikdy sám, pořád Tě doprovází moudrý Otec, laskavá Matka i Tobě vždy připravený pomoci Pán.

 

Prokazuj dobrodiní

Co jiným lidem sám neukážeš, to od nich ani nedostaneš. Obdobně jako Tě druzí něčemu, mnohdy nevědomky, učí, máš i Ty je vlastním příkladem zušlechťovat – slušně, vstřícně a zcela přirozeně se chovat, a díky tomu mnoho osob dobrovolně do armády Lásky a Dobra zmobilizovat.

Prokazuj lidem dobrodiní. Šlechetné vlastnosti nechť z Tebe září jako slunce od rána až do večera, nechť hřejí a dodávají příjemnou energii každému, kdo přínosné pro druhé dělá.

Čím více si budeš uvědomovat, že jsi pouze a hlavně dobra prostředníkem, tím mocněji bude skrze Tebe k lidem láska proudit a staneš se pro mnohé oázou i důležitým pomocníkem. Hodně osob bloudí pouští zklamání, osamělosti a beznaděje, jsou vysíleni řešením obtížných událostí, stahováni Dolů, v moc dobra nevěří a jejich život do slepé uličky spěje. Známkou pokročilého duchovního vývoje je spontánně nabízet a rozdávat ostatním pro ně potřebné, aniž se přitom za zvlášť dobrého pokládáš, aniž se ptáš proč, zač a pouze komu, a neustále s úsměvem slovy, prací i darováním materiálních věcí rozdáváš.

Dobrodiní prokazuj zdarma. Jako slunce sviť na vzorné matky, obětavé otce i poctivé dříče, sviť na cestu opilcům, zlodějům i lidem plným různého lidského chtíče. Dávej a bude Ti dáváno. Otevírej lidská srdce vlastním příkladem, zvládej vyšší úrovně poznání a pro své nejbližší buď velkým pokladem. Největší radostí Tvého života stane se zřetelné vidění, jak Tvá služba jiným lidem jejich osudy kladně pozmění. Koho nitra se svým dobrodiním, chápavým slovem či pěkným skutkem dotkneš, toho Boží láskou a moudrostí protkneš. Koho Tvé jednání příkladně osloví, tomu pozitivně zkrášlíš život a správnou cestu dál mu Pán skrze Tebe napoví.

Prokazuj lidem dobrodiní a ukazuj jim, jak šlechetně se k sobě mohou chovat i jak lze poměrně snadno a účinně chyby z minulosti napravovat. Je to cesta, při níž na své ego zapomínáš a nádheru Domova si připomínáš. Přirozeně dobrý ke všem lidem i zvířatům buď, měj čisté svědomí a nádhernými paprsky vycházejícími z Tvého duchovního srdce ozdob své bytí, příbytek i hruď.

 

Smiř se s protivenstvím

Až Tě budou někteří lidé svými slovy i skutky pomlouvat a bičovat, rozhodně jim za to nemáš (například ubezpečováním se, že Tě učí pokoře) děkovat. Nespravedlivé rány a posudky sice klidně přijímej, ale pocity zklamání v sobě nedus – slušně je vyjev a potom si zazpívej. Potlačovat nespokojenost hraničící s hněvem ideální není, mohla by v Tobě jednou vybouchnout stejně jako saze v kamnech či tlakový hrnec při vaření.

Tlakový hrnec urychluje přípravu jídel, ale jeho používání vyžaduje opatrnost a dodržování jistých pravidel. Až Tě bude někdo pomlouvat, opomiň reakce zrozené egem ve Tvé hlavě. Soustřeď svou pozornost na něco jiného, pozitivního – zprvu Ti to nepůjde, časem to budeš zvládat hravě. Negativní informace prostě ignoruj a pěkné myšlenky (vzpomínky na dovolenou apod.) před ně stále předsunuj. Pak Tě ani velký příliv chmurných zpráv z míry nevyvede a snáze se smíříš s lidskými nedostatky, kterých je hodně – vždyť stačí, podíváš-li se na sebe (a to jsi jeden z těch lepších). Mnohokrát jsi jiným lidem způsobil bolest, zkomplikoval život a vnesl tíseň do jejich duše, a neomlouvá Tě, že kvůli na Tebe vyvíjenému tlaku nebo nic netuše.

Až své nitro vyčistíš a pak budeš stále bez chyb a hříchů žít, můžeš druhé lidi kriticky pozorovat a případně i výtky k nim mít. Jenže naplníš-li tuto podmínku, čili dosáhneš Dokonalosti, ztratíš zájem hodnotit a pitvat lidské omyly i darebnosti. Ve Tvém srdci budou všichni lidé dobře zapsaní a Ty budeš jejich osudy chápat, možná uvidíš jejich minulost i budoucnost a řekneš jim spásnou radu či nápad.

Nerozdmýchávej hádky ani se iniciativně nesnaž být ve sporech jiných lidí rozhodčí, nebo do nich sám až po uši zabředneš a do přetěžované hlavy Ti skřítek bolesti skočí. Myslí se vznášej nad četnými lidskými snahami i slzami, s odstupem a klidně pozoruj leckdy žalostné okolní dění, trpící znovu napojuj vlastní modlitbou na Otce, a tak jim pomáhej napravit jejich chybné činy a vyjádření.

Kdo má v srdci lásku, v souladu s jinými lidmi žít umí. Kdo má v srdci lásku, lidským omylům porozumí. Procházej diskutabilními událostmi, aniž by Tvé duchovní roucho bylo poskvrněno, a za sebou měj zástupy lidí, jimž bylo skrze Tebe Bohem pomoženo. Vyhýbej se zbytečným střetům a kroť své, stále ještě značné, chtění, a také tohle Tvůj život i osudy mnoha lidí pozitivně změní.

 

Zastav se a spočiň

Zastav se a spočiň. Co jsi měl lidem udělat a ukázat, to jsi jim už dal. Jiní Tvé dílo dokončí, myšlenky rozvedou do hloubky nebo v poznávání daného půjdou dál. Máš nejenom poctivě a usilovně pracovat, ale i sebe ctít a odpočinkem odměňovat. Neboť když pořád jenom dřeš, Tvá záře pohasíná, Tvá laskavost mizí a mustang nespokojenosti se v Tobě divoce vzpíná.

Zastav se a spočiň. Nespěchej. Schopnostem druhých lidí též důvěřuj, u všeho být nemusíš a co jiný vykonal, tomu věř a jen adekvátně to občas prověřuj. Když nevypustíš z myšlenek problémy v zaměstnání či rodině a nepustíš k dětem, partnerovi, rodičům i spolupracovníkům vedoucí provázky až provazy, dolehne na Tebe vyčerpání a potíže Tě občas psychicky i fyzicky skoro dorazí. Jako vzduch z prasklého balonku někdy i z dobráka síla a vědění rázem zmizí, a najednou překvapený a zmatený spatřuje kolem sebe v nemocnici tváře cizí.

Zastav se a spočiň, aby nemusel přijít pro Tvé zastavení nějaký šok. Važ, co je opravdu nutné udělat, a když ucítíš, že Tvé tělo už nemůže, tak zvažuj opravdu každý výdej svých sil a krok. Mnohdy muž cítí v hrudi (stahy) či v hlavě (tlakem) opakovaná varování, ale nedbá jich a jede ve starých kolejích nezměněným tempem vstříc těžké nemoci a hořekování. Uvědom si, že každý člověk zvolna stárne a snažení napravit zlomené zdraví přináší někdy, hlavně ve zralém věku, tristní výsledky či je marné.

Přišel jsi na svět proto, aby ses brzy strhal? Je moudré, aby ses bez ohledu na své síly a zdraví do plnění úkolů, které na Tebe třeba dva měsíce počkají, vrhal? Jsi oporou a ochranou své rodiny v současné krušné době. Jenomže kterak jí pomůžeš, když po náhlém brzkém úmrtí budeš odpočívat na hřbitově? Ano, je pravda, že život smrtí nekončí a též bez těla můžeš a budeš svým blízkým pomáhati, jenže … Zastav se a spočiň. Tví nejbližší nejsou ještě připraveni, že Tě navždy (a budeš-li pokračovat nasazeným tempem, tak možná brzy) ztratí.

 

Nesvazuj své děti

Kdybys svým dětem více volnosti dopřál(a), častěji by ses v životě zasmál(a). Takto je za sebou jako lodičky proti proudu vlečeš, ale jejich zkoušek je nezbavíš a ani od těch svých neutečeš. Na svá ramena a bedra si velkou část prověrek a učení svých dětí zbytečně dáváš, a pak si stěžuješ, že špatně spíš a celý rozlámaný (celá rozlámaná) ráno vstáváš.

Děti jsou sice budoucností celého světa, avšak myslíš si, že budou šťastné, když po jejich uhoněné matce či otci bude brzy veta? Děti chtějí dlouho vedle sebe oba rodiče mít, avšak zároveň touží od určitého věku svobodně po svém žít.

Myslíš si, že své děti miluješ, když je svou přehnanou péčí a kontrolou svazuješ? Dopřej vodě, aby z hor mohla přirozeně (podle svého) stékat do údolí, a klidný buď, přijdou-li k Tvým ratolestem okamžiky, které je i jejich blízké hodně bolí. Také Ty ses bolestmi a neúspěchy zocelil(a), Tvá škola života té jejich dost podobná byla. Když se situace nevyvíjí po Tvém, nic špatného to ještě neznamená, avšak koho zavřeš do vězení, ten, ačkoli se tam má docela dobře, vzpírá se a sténá.

Své děti také Bohu do ochrany a výchovy bez obav dej a věnuj se hlavně svému manželství a partnerovi – k udržování a rozvíjení Vaší lásky spěj. Svoboda daná dětem se vyplácí. Život je trochu otluče, dítka zvážní a z rad starších si už méně dělají legraci. Svoboda dopřávaná dětem urychlí jejich dospívání, buď tedy moudrým otcem, matkou, tetou či jen hodnou známou paní.

Svým dětem pomoc vhodně a stále nabízej, nesvazuj je svými vizemi, pořád jim věř a optimismem budoucnost celé své rodiny zlepšuj a chování jejích členů měř.

 

Chraň svou rodinu

Tvá rodina je podobná sboru andělů – někteří jsou již starší, jiní ještě nejraději baští Nutellu. Tvá rodina, Tvá krev i stopa v minulosti, Ti přináší radost i občasná trápení do současnosti. Na svou rodinu, která je nadějí lepších zítřků, nedej dopustit, láskou ji naplňuj, nikoho v ní nezraňuj ani nechtěj (byť naoko) opustit.

Ve Tvé rodině může dlouhodobě vládnout pohoda, nebo velká trápení doprovázet mnohé její generace. Rozhoduje o tom, jak jsou její členové dobří, k druhým ohleduplní i jak úspěšně zvládli ve svých předchozích vtěleních obtížné situace. Co do Tvé rodiny přichází, bývá spravedlivě všem jejím členům dáno, i to, zda se často smějí, nebo plni smutku bývají skoro každé ráno.

Rodina soudržností svých členů vyspívá, hádkami a napjatými vztahy štěstí od sebe vyhání, koluje v ní „stejná“ krev i lze vypozorovat obdobné dcer a matek či synů a otců jednání. Lidskost rodinných příslušníků vždy rozmanitá bývá, někdo do ní pořád nosí Světlo, jiný ho naopak tlumí a nad celou rodinou se kvůli němu zbytečně stmívá. Členové každé rodiny se navzájem vždycky trochu iritují, ale protože jsou rodina, přes drobné rozmíšky a trápení se hlavně podporují.

Budou-li se nad někým z Tvé rodiny mračna potíží kupit, nemáš se do jeho záchrany ihned hrnout, natož nutit. Nejúčinnější záchranou bývá mnohdy prosba a skrze ni napojení chybujícího člena rodiny Vzhůru, následná pomoc v něm mnohé prosvětlí a někdy navždy odpudí zdánlivě neřešitelného problému můru. Členy své rodiny pozvedej duchovně a zkus za ně (aniž to budou vědět) více prosit, ulehčíš tím jejich osud a spoustu nadějných nabídek jim začne Otec skrze různé lidi nosit.

Rozhovor se členy rodiny nemá být ovlivněný Tvým postavením a důležitostí v ní ani dogmatický, ale plný porozumění, obětavosti a lásky – milý buď k druhým opravdu vždycky. Chraň svou rodinu a buď pro ni správný směr ukazující svítilnou, vždyť její jsi i ona Tvou součástí nedílnou.

 

Vzdávej se svých představ

Do ruky, kterou méně využíváš k dělání, si ráno naber hodně písku a drž ho celý den ve dlani. Ač se budeš snažit sebevíc, večer ho budeš mít ve své „slabší“ ruce sotva polovic. A po noci další ráno v Tvé dlani jen pár zrnek písku zbude – hodně jsi kdysi měl, ale nyní patříš mezi lidi chudé. Nahý ses narodil a až zemřeš, vezmeš si s sebou pouze jedny šaty. Duševně si odneseš víc – úroveň poznání životních hodnot, čili buď těžkou nůši chyb, anebo dobrý vklad do příštího života, byl-li jsi člověk slušný a ke druhým „zlatý“.

Vzdávej se svých představ, uvědomuj si materiálních věcí pomíjivost a pořád brzdi své touhy a chtivost. Pokud už víš, že ke štěstí potřebuješ málo, tak nehromaď a spíše ostatním ze svého rozdávej, a to nejenom peníze a věci, zejména moudrost a cenné rady jim nabízej a předávej. Buď aktivní a akční pouze tam, kde Tě Pán, jenž Tě vede skrze intuici, leckdy zdánlivě málo připraveného vysílá. Lidem s pochopením naslouchej, komunikuj s nimi klidně, vstřícně a nikdy nejednej z pozice síly či jako namyšlený protiva.

Projevy lidského ega studí jako kostka ledu, a tak se straň sobectví, závisti, smilstva i hněvu. Kostka ledu i ego se může rozpustit – ukazuj lidem, jak lze mírumilovně jednat i ve skromných podmínkách spokojeně žít. Projevuj své ušlechtilé city, chybujícím lidem odpouštěj a do každé své činnosti kus svého srdíčka dej. Každý v současnosti něco ještě málo zvládáme a jiné dobře umíme, každý postupně charakterově vyspějeme a výrazně zlidštíme. Stane se tak za mnoho životů, kterých bývá obvykle více nežli tyček v dlouhém dřevěném plotu. Až všechny tyčky z plotu vytáhneš, bezvadně očistíš a opracuješ, zmoudříš a přístup Vzhůru sobě i jiným lidem vybuduješ. Jako mohutná loď budeš mnoho osob proti proudu konzumní společnosti táhnout vpřed, bude z Tebe zářit láska a pokryt prachem zapomnění bude pragmatismu led.

V životě můžeš samozřejmě i pěkné věci a zážitky (třeba z cest) mít, ale je vhodné vždy obezřetný a skromný být.

Když Tě druzí o něco žádají a značné nároky na Tebe mají, trpělivě je vyslechni a pomoz jim s tím, co je pro ně přínosné, ať štěstím rozkvétají. Miluj trpící, potěš plačící. Rozdávej vše, co Ti nyní ještě trochu vzpurná mysl dovolí, a vždy buď tím, kdo mezilidské půtky chlácholí. Světského se vzdávej, nebešťanem se stávej. Jestliže u Otce myslí i srdcem denně několikrát chvilku pobudeš, sám na tuto nádhernou činnost i kvanta práce nebudeš.

Vzdávej se svých představ i sobeckých plánů a snah – protřídíš si tím materiální potřeby a vybuduješ duchovní přístav. Jednou Otce, jehož moc miluješ, nesmírně šťastný po dlouhé a strastiplné plavbě spatříš a do Jeho království navěky vpluješ. Až bude toto naplněno, hodně lidí bude s úctou vyslovovat Tvé jméno.




Zpět

Administrace 2008 © PiDi soft